Nike Run Prague.
Pro mě tři kouzelná slůvka.
Možná to znáte.
Běh Prahou.
Deset kilometrů.
Spousta nadšenejch lidí.
Báječná atmosféra.
A já to chci zažít taky.
Tu neutuchající podporu od lidí kolem trati.
Ten báječnej pocit štěstí v cíli.
Chci sama sobě dokázat,
že na to mám.
Že to, že mám astma neznamená,
že nemůžu.
Ne.
Protože já můžu.
A chci!
A taky to dokážu.
Od zítra začínám běhat.
Začnu na dvouch kilometrech.
A ono to půjde.
Dneska jsem se na tohle téma bavila s mym učitelem těláku.
Říkal, že do toho příští rok chce jít taky.
Tak třeba poběžíme spolu (:
Děsně se těšim.
Ani vlastně ale nevim na co.
Ale jestli vydržím běhat minimálně pěktrát do týdne,
Měla bych bejt dobrá.
Na zimu překecám rodiče,
aby mi koupili permanentku do fitka přez zimu,
abych nevypadla z kondice a pak na jaře umírala.
Jó, já to prostě dám!
A nikdo mi v tom nezabrání! ♥