Too in love to fall apart

5. října 2015 v 22:28 | Muchachita
Možná jsme pořád moc zamilovaní na to, abychom se opravdu rozešli.
Možná jsme si nikdy neublížili dost na to, abychom se začali nesnášet.
Možná je to v nás prostě silnější než by nám vyhovovalo, a my to prostě nedokážeme ovládnout.


Nevím, jestli jsem víc opilá z jeho božského těla, slaných třísel a po limetce chutnajících rtů, nebo z těch panáků tequily.

Víš kdo jsem a co chci, aniž bych něco řekla.
Políbíš mě na ulici i přesto, že spolu už dlouho nejsme.
Objímám tě, i když bych to dělat neměla.

Věřím tomu, že se za mnou vrátíš, že všechno bude lepší než kdy dřív. Že zase budu mít koho milovat, komu dělat snídaně a koho škrabkat na zádech.
Vrátíš se ke mě jako se vrací ztracení domů, jako se vrací vlny k pobřežím, jako krev do srdcí.

Jsem tvůj domov. Můžeš se ke mě vrátit, ať uděláš cokoli, ať budeš kdokoli.
Víme to oba.

Jen teď není ta správná chvíle, oba ještě musíme být chvíli sami.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 6. října 2015 v 9:53 | Reagovat

To je hezké...takové milé. Jste i nejste, tak docela neodešel, že? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama